Tisková zpráva: CzBA nesouhlasí s tvrzením ERÚ, že podpora biometanu je hrozbou

Tisková zpráva: CzBA nesouhlasí s tvrzením ERÚ, že podpora biometanu je hrozbou

V posledních týdnech se v médiích několikrát předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková negativně vyjádřila k připravované podpoře biometanu, jak ji má od roku 2013 zavést nový zákon o podporovaných zdrojích energie. Její tvrzení jsou natolik věcně nepřesná či spíše záměrně poplašná, že Česká bioplynová asociace vidí jako potřebné se k nim vyjádřit a objasnit před projednáváním v senátu správnou podstatu problému.

Připravovaný nový zákon o podporovaných zdrojích energie má ve znění schváleném v listopadu poslaneckou sněmovnou zavést od roku 2013 podporu biometanu formou zeleného bonusu při jeho dodávce do plynárenských sítí. 

Důvodem k tomu je fakt, že podpora klasických bioplynových stanic s primární výrobou elektrické energie spalováním surového bioplynu v kogenerační jednotce v místě stanice či jejím blízkém okolí, byla doposud zaměřena jen na výrobu elektřiny. Často se opomíjelo posoudit, zda stanice efektivně využívá také teplo produkované ze spalovaného bioplynu.  

Dnešní situace, kdy kombinací jediné výkupní ceny elektřiny z výroben spalujících bioplyn a nižších měrných investic jsou budovány povětšinou větší stanice, které po velkou většinu roku produkují více tepla, než sami spotřebují, není udržitelná. Významná část primární energie bioplynu resp. surovin, které byly často náročně pěstovány, je totiž bez užitku mařena na chladičích. Proto je cena efektivně skutečně využité vyráběné energie významně vyšší, než jaká by mohla být, pokud by i disponibilní teplo našlo využití pro krytí ekonomicky odůvodněných tepelných potřeb.

Na tento negativní vývoj podpora biometanu reaguje, jelikož technologie úpravy bioplynu na biometan a jeho dodávka do sítí zemního plynu zajistí, že se ze stejného množství surovin vyrobí přinejmenším 1,5 až 2krát více efektivní energie, přitom za nižší jednotkové náklady (cenu), než pokud by byla vybudována klasická BPS jen s malým využitím tepla (jíž se aktuálně přizná tarif AF1). 

V konečném důsledku tedy budou muset na výrobu stejného množství koneční zákazníci připlácet méně. Při přiměřeně zvolené výši zeleného bonusu za biometan (okolo 15 Kč/Nm3) může být rozdíl či jinak úspora nákladů vynakládaných v budoucnu na podporu energetického využití bioplynu jeho konverzí do biometanu namísto do elektřiny a tepla až 50 % (!). 

Obavy, že podpora biometanu bude stát v nejhorším scénáři až více než 15 miliard ročně nejsou navíc na místě. Rozvoj jednotlivých druhů OZE v budoucnu má být již pevně „zastropován“ tzv. Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů (NAP OZE), což lze jednoduše uplatnit i pro biometan. 

V současnosti platný NAP OZE předjímá, že do roku 2020 by mělo být vyráběno nově dalších více než 2 TWh elektřiny z bioplynu ročně. Tato hodnota je ve světle připravovaných legislativních změn natolik ambiciózní, že může být část tohoto cíle efektivně převedena na biometan. Rozvojový rámec ve výrobě biometanu do roku 2020 na úrovni např. 0,8 TWh/rok bude v praxi znamenat jistotu, že se vývoj nevymkne z kontroly jako fotovoltaika. Navíc ve skutečnosti koneční zákazníci ušetří řádově přinejmenším stovky milionů korun ročně (než když by tuto energii měli všichni spotřebitelé „podporovat“ ve formě elektřiny). 

Podpora biometanu vhodně doplňuje zavedení požadavku na minimální energetickou efektivnost výroben elektřiny z bioplynu. Novým zákonem navrhovaným přísným hodnotám nebudou schopny větší provozy v praxi dostát a naplnit tak cíle NAP OZE. Sušení digestátu není podle CzBA správným řešením pro využití tepla z bioplynové stanice – z ekonomického i ekologického pohledu.   

Obavy, že budou v zemi vznikat megalomanské projekty, lze efektivně ošetřit správným definováním výše podpory ze strany ERÚ (např. po vzoru SRN odlišně dle velikosti zařízení) či omezením horní hranice kapacity či velikosti stanic (např. na kapacitu výroby >100 GWh/rok). Důležitá je také skutečnost, že takto velké instalace budou muset projít procesem autorizace na Ministerstvu průmyslu a obchodu.

To samé se týká surovinových vstupů. Poplašná sdělení, že v zemi budou vznikat velké projekty založené na bioodpadech, které by byly v mohutném množství dováženy ze zahraničí, jsou nerealistická. To samé by přeci platilo i o klasických bioplynových stanicích, u nichž z doposud cca 200 fungujících provozů je jen několik na zpracování bioodpadů. A všechny mají problémy se zajištěním dostatečného množství vstupů pro svůj provoz.

Dovoz bioodpadů z velkých vzdáleností (stovky kilometrů) není ani prakticky uskutečnitelný. U velké většiny bioodpadů rozkladné procesy probíhají rychle a při velké prodlevě do doby zpracování by produkce energie z nich již byla neefektivní. Navíc je dovoz odpadů ze zahraničí, včetně odpadů biologického původu, za účelem energetického využití regulován legislativou.  

Česká bioplynová asociace vyzývá předsedkyni ERÚ ke konstruktivní, věcné a odborně podložené diskuzi a ne k vyhlašování polopravd, za nimiž lze spíše tušit snahu zájmových skupin kolem dovozců zemního plynu omezit přístup na český trh tuzemským producentům sice dražšího, nicméně do značné míry v tuzemsku vyráběného plnohodnotného substitutu zemního plynu, jehož podpora může ve své podstatě částečně nahradit subvence vyplácené dnes českému zemědělství. A tím dále šetřit veřejné prostředky. 

CzBA nabídla v polovině prosince 2011 paní předsedkyni Vitáskové svou odbornou pomoc při nastavení optimálních podmínek pro efektivní podporu biometanu a požádala ji dopisem o diskusi k tomuto tématu. Zatím bez jakékoliv odezvy.

Ke stažení:

 

Newsletter

Hlavní partneři

Inzerce