Záhadný biometan – opakování solárního tunelu, nebo nadějná technologie?

biometan

Poslanci by měli dle šéfky Energetického regulačního úřadu Vitáskové rozhodnout o zrušení podpory biometanu jako alternativy zemního plynu.

Který obnovitelný zdroj energie by mohl způsobit podobný průšvih jako fotovoltaika v letech 2009 až 2010? Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková už delší dobu hovoří o biometanu. Pozor, nejde o klasický bioplyn, který se využívá k výrobě elektřiny a tepla. Jak oznámila Vitásková, bioplynové stanice od příštího roku podporu ve formě garantovaných cen elektřiny beztak nedostanou – stejně jako ji nezíská fotovoltaika –, protože tyto dva zdroje už dosáhly stanovených limitů.

Čištěním bioplynu nicméně vzniká biometan, který už neobsahuje oxid uhličitý a v českém systému podpory obnovitelných zdrojů má vlastní „kolonku“. Využívat se dá v dopravě a může se vtláčet do plynovodů jako náhrada tradičního zemního plynu. Konkrétní projekty jeho využití chystají akademici z Ústavu chemických procesů nebo vítkovické strojírny podnikatele Jana Světlíka.

Biometan se pro ERÚ stává jedním z hlavních argumentů, proč  zastavit podporu nových obnovitelných zdrojůPodle platného zákona o podporovaných zdrojích energie mají výrobci biometanu vtláčeného do plynovodů nárok na podporu. Je nutné dodat, že Vitásková proti tomu protestovala už v době, kdy poslanci a senátoři tento zákon zhruba před 1,5 rokem schvalovali. Tehdy také vznikaly dohady o tajemných investorech, kteří by dokázali biometanového boomu zneužít. Vitásková uváděla, že by se vyplácení podpory ve formě takzvaných zelených bonusů mohlo vymknout kontrole, stejně jako předtím v případě solárního boomu.

Energetický regulační úřad sice na letošní rok žádnou podporu biometanu nevypsal, ale pokud by parlament nezměnil zákon, podle Vitáskové by to zřejmě v příštím roce učinit musel. Biometan se proto pro ERÚ stává jedním z hlavních argumentů, proč od příštího roku zastavit podporu všech nových obnovitelných zdrojů. Předsedkyně se obává, že by v Česku začaly vyrůstat velkokapacitní stanice, z jejichž bioplynu by se biometan vyráběl. „Aby se to vyplatilo, musely by to být velké objemy,“ uvedla Vitásková.

Vliv na ceny plynu

S potřebou zastavit podporu nových obnovitelných zdrojů od roku 2014 souhlasí také šéf hospodářského výrobu sněmovny a stínový ministr průmyslu za ČSSD Milan Urban, byť se na rozdíl od Vitáskové nedomnívá, že by mělo jít o poslaneckou iniciativu. Jde o citlivou záležitost – mimo jiné proto, že ani současný zákon o podpoře obnovitelných zdrojů ještě neschválila Evropská komise, takže s důkladně připravenou novelou by měla podle poslance přijít vláda.

Pokud jde o biometan a jeho srovnání s jinými zdroji, Urban nabízí jiný pohled. ČESKÉ POZICI řekl, že klíčovým cílem musí být brzda dalšího růstu ceny elektrické energie. Důležité je tedy například zastavit podporu využívání biomasy pro výrobu elektřiny. Podpora biometanu přitom nemá na cenu elektřiny vliv, projevila by se v cenách plynu. Podle zastánců biometanu nijak dramaticky, podle ERÚ zásadně.

Urban každopádně považuje za perspektivní jak využívání biometanu, tak jeho výrobu kupříkladu z bioplynu, který vzniká při čištění odpadních vod. Celou záležitostí se v době přípravy současného zákona zabývaly hospodářské i zemědělské výbory obou parlamentních komor a Urban upozorňuje, že vycházely také z akademických výzkumů. Stínový ministr průmyslu odmítá spekulace, že on sám byl hlavním strůjcem biometanové podpory.

To vše na druhé straně nemusí znamenat, že by nebylo možné dnešní formu podpory – jak je stanovena v zákoně – zrušit. Energetický regulační úřad se totiž zabývá provozní podporou. Pokud by ji vypsal, šlo by o určitou částku za megawatthodinu (MWh). (Parlament v případě biometanu stanovil maximální limit 1700 korun za MWh, i když podle původního návrhu to měly být čtyři tisíce.)

Spíše investiční podpora?

Podle Václava Marka, jednoho ze zřizovatelů Nadačního fondu Česká hlava, který se podílel právě na projektu vývoje technologie výroby biometanu společně s Ústavem chemických procesů Akademie věd, by měla smysl spíše investiční podpora.

Taková podpora (což už ale není záležitost ERÚ) by mohla být poskytnuta například obci, aby k technologicky poměrně složitému čištění na biometan využila bioplyn z čistírny odpadních vod. Ve větších městech by pak bylo možné využít biometanu jako pohonné hmoty autobusů městské dopravy.

Václav Marek by ale považoval za nešťastné, kdyby se kvůli současné diskusi dělal z biometanu „třídní nepřítel“. Rozhodně odmítá představu, že by kvůli výrobě biometanu měly vznikat třeba lány kukuřice. Využívat je třeba odpady, které tak jako tak máme – ať už z čističek, nebo zemědělství, kde jde zejména o kejdu. Oproti jiným obnovitelným zdrojům má biometan velkou výhodu v tom, že je možné jej skladovat – na rozdíl od produkce solárních či větrných elektráren.

Pro zemi, jako je Česko, které zemní plyn převážně dováží, pak podle Marka může být biometan příležitostí, jak si aspoň část suroviny zajistit z vlastních zdrojů. Dalším důležitým aspektem je technologický rozvoj. Česká hlava vyvinula s Ústavem chemických procesů původní českou technologii čištění bioplynu a zájem o ni již údajně projevují v zahraničí – v Německu či ve Francii. Zkoušet se bude na dvou bioplynových stanicích v ČR, které budou využívat přebytečný bioplyn pro výrobu biometanu jako pohonné hmoty zemědělských strojů.

Vítkovický řetězec

Bez ohledu na očekávané zrušení dotací hodlá pokračovat v projektech využívání biometanu také společnost Vítkovice Power Engineering z holdingu Jana Světlíka. Ta už se delší dobu zaměřuje mimo jiné na dodávky bioplynových stanic zahraničním zákazníkům. A na projekty bioplynových stanic navazují podle mluvčí Evy Kijonkové právě také plány využívání biometanu jak v dopravě – jako alternativy stlačeného zemního plynu CNG, jehož je Světlík velkým propagátorem –, tak komerčního využití prostřednictvím vtláčení biometanu do plynárenských sítí.

Hlavním tahounem vítkovických výzkumných projektů je nicméně snaha nabídnout zákazníkům dokonalejší technologie. „Naším cílem není čerpat dotace. Zvyšujeme užitnou hodnotu bioplynových technologií pro zákazníka,“ říká Kijonková.

Zdroj: Česká pozice, 15.7. 2013
Autor: Jan Žižka
 
 

Newsletter

Inzerce