Z hlediska vývoje počasí, především rizika chladných jar a sucha během vegetace, lze očekávat větší meziroční kolísání výnosů a tím i potřebu zamyšlení se nad výší potřeby sklizňových ploch, či nad otázkou možnosti zvyšování výnosů na základě změny technologií, či cílenou volbou vhodných půdních bloků. Dalším faktorem, u kterého lze očekávat vliv na výši pěstebních ploch a jejich rozmístění v rámci blokace podniků, jsou nové podmínky pro plnění půdoochranných opatření v rámci Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES 5).
Jednou z možností zajištění požadovaného výnosu bez zásadní potřeby navýšení ploch silážní kukuřice je stanovení efektivity pěstování kukuřice seté na jednotlivých půdních blocích či dílech půdních bloků. Tu lze primárně stanovit na základě přesné znalosti výnosu a kvalitativních parametrů biomasy ve vztahu k ekonomickým nákladům na pěstování plodiny. Významnou roli při monitoringu výnosu a kvality biomasy dnes mají NIR (Near-Infrared) senzory, které fungují na principu detekce složení biomasy pomocí principu monitoringu odrazu blízkého infračerveného záření od měřeného materiálu. Tyto senzory jsou umístěny přímo na sklízecí řezačce (obr. 1) a v návaznosti na propojení stroje s Operačním centrem společnosti John Deere umožňují přesnou evidenci výnosů a kvality biomasy na konkrétní pozemek. Tato data zle následně efektivně využít i pro kvantifikaci výše výnosů, včetně sušiny a kvalitativního složení i za delší časové období.
Obr. 1: NIR senzor HarvestLab 3000 (John Deere) je umístěn přímo na sklízecích řezačkách a umožňují on-line monitoring výnosu a kvalitativních parametrů na konkrétním pozemku.
Zásadní je propojení výše výnosů s ekonomickými vstupy na daný pozemek a stanovení ekonomické efektivity pěstování. Následná analýza výnosnosti jednotlivých půdních bloků ve vztahu k ceně produkce dává jasnou odpověď na jejich vhodnost pro efektivní pěstování kukuřice. Přesné údaje o výnosu kukuřice na daném pozemku dávají primárně odpověď na správnou volbu pěstební technologie, vhodnosti hybridu apod. Propojení senzorů pro monitoring množství a kvality biomasy s telematickými daty ze stroje (spotřeba nafty, časová výkonost apod.) umožňuj přesnou kvantifikaci nákladů. V zemědělské praxi je pohled na ekonomickou efektivitu jednotlivých půdních bloků zásadním způsobem podceňován a hodnocení ekonomické efektivity pěstování plodiny na úrovni celého subjektu neumožňuje efektivní cesty pro hledání úspor a provádění nápravních opatření z hlediska pěstebních systémů. Obrázek 2 dokládá rozdíl mezi náklady na jeden hektar silážní kukuřice při dané výnosové úrovni ve vztahu k půdním blokům ve srovnání s prodejem silážní kukuřice (ztráty u silážování jsou počítány pro úroveň 15 %), které byly stanoveny pro podmínky konkrétního zemědělského podniku. Pozemky byly rozděleny do třech výnosových kategorií – průměrný výnos subjektu (±15= od průměru podniku) a na kategorii s výnosem nižším něž daný interval a vyšším než průměrná výnosová hladina (ty můžeme vnímat jako nejvhodnější pro pěstování kukuřice). Celkově byla analyzována výměra kukuřice o výměře 578 ha (celkem 44 půdních bloků s kukuřicí). Do kategorie nejnižší výnosové úrovně bylo zahrnuto 193 ha, do kategorie s průměrným výnosem 196 ha a do kategorie s nejvyšším výnosem 189 ha kukuřice.
Výsledky jednoznačně ukazují na vysokou výnosovou variabilitu mezi pozemky a na zásadní negativní dopad pěstování kukuřice na pozemcích s nižší výnosovou úrovní na ekonomické ukazatele.
Obr. 2: Rozdíl mezi náklady na jeden hektar silážní kukuřice při dané výnosové úrovni ve vztahu k půdním blokům ve srovnání s prodejem silážní kukuřice (ztráty u silážování jsou počítány pro úroveň 15 %), které byly stanoveny pro podmínky konkrétního zemědělského podniku.
FT Sun
